/
Články
/
Zakynthos 2008
Den sedmy na Zante - Marathonisi
Rano nas cekal trikrat jisteny budicek, jeli jsme na vylet na Zelvi ostrov Marathonisi.
O pul devate jsme meli byt v Zatacce, coz se nam jaksi taksi podarilo, a uz deset minut pred pul jsme u marketu s vystiznym jmenem La Curva vydychavali ranni sprint. Opravdu dorazil autobus, vysel z neho nam znamy ridic (vezl nas z letiste) a prohlasil TUI. Docvaklo mi, ze to jsem videl v zahlavi papiru, co jsme dostali od Julie. Ukazal jsem mu ho a pokynul nam dovnitr, jak jednoduche. Pridali se k nam dalsi a mohli jsme vyrazit do pristavu hlavniho mesta ostrova Zakynthu.
Jeli jsme pres Laganas a jeho Hlavni ulici. To byl humor, videt ji ve dne. V pristavu nam ridic pokynul k jedne z lodi, prohlasil Dios, a odjel. Dios byla starsi, ale pekna vyletni lod. Za mustkem cekal opreny kourici rek, uvidel v me ruce doklad s TUI, pousmal se se slovy Ye papir papir, a tak jsme byli vpusteni do jeho kralovstvi. Meli jsme dost casu si ho dukladne prohlednout od podpalubi az po kapitansky mustek (vyhled). V stacil zamavat i na cestu kolem ostrova kamaradovi M na sousedni moderni lod. Pristal i nejaky nemaly trajekt, vyjelo z neho neskutecne mnozstvi nakladaku a aut. Uz jsme si mysleli, ze vyrazime v tech petadvacetì z naseho autobusu, ale kdepak. Dorazilo najednou pet autobusu a skuner byl razem plny, i pro delegatku Julii se naslo misto.
Vyrazili jsme dolu podel pobrezi smer Vassilikos. Postupne se predstavili vsechny delegatky, znamenalo to, ze s nami cechoslovaky jedou i madarsti, nemecti a holandsti cestovatele. Postupne jsme minuli primorska strediska Argossi a na polostrove Vassilikos, a stocili jsme se kolem Gerakas k ostruvku Peluzzo. Zde zije mala kolonie kolem dvanacti stredomorskych tulenu Monachus monachus, kteri jsou bohuzel na sestem miste v Cervene knize nejohrozenejsich druhu. Tulene jsme nevideli i kdyz B s dalekohledem tvrdila opak. To uz jsme se zacali ve vode divat po Karetach obecnych (Caretta caretta). Ty uspesne priplouvaji z Afriky, aby na plazich Gerakas, Kalamaki, Leganas a blizkych ostruvcich nakladli v prohratem pisku sva vejce. Z jedne snusky kolem 150 vajec se po 50 dnech vylihnou male zelvicky, kterym na ceste k mori dorostou plice, aby byly schopny se v mori nadechnout. Maji mnoho prirozenych nepratel a metrove delky s vahou az 150 kilo se dozije maloktera. Aby lide skodily co nejmene, chrani je skupina ochrancu, letadla na ostrov v noci neletaji, na nektere plaze je zakazan pristup castecne nebo uplne.
Caretta on the right, zarval zkuseny kapitan a jeste ze lod zvladla napor na prave strane. Zpomalili jsme uplne, krouzili v obrovskych kruzich kolem obrovske zelvy, ktere slunce na krunyri tesne pod hladinou vykouzlilo zlate obrazce. Pak se nadechla a zmizela na 30min pod hladinou. Takhle jsme cestou odlovili jeste dalsi ctyri zelvy. Obdivuji kapitana co s tak velkou lodi dokazal. Presto pokud chcete opravdu videt zelvy, je lepsi si pronajat malou lod kdekoliv v laganaske zatoce a zelvy si prohlednete mnohem lepe a ve vetsim klidu. Pokracovali jsme kolem plazi Laganas k nasemu znamemu ostruvku Agios Sostis. Krasne bylo videt az na plaz se zavesy.
Jeste jedna morska zelva i s nadechnutim a nabrali jsme kurs Marathonisi. Zelvy to tu maji na svem ostrove moc pekne, my jsme ostrov obepluli a mirili smerem od more k nadherne plazi i se dvema jeskynemi. Tezko vyjadrit tu krasu. Myslim ze maloktera fotografie dokaze zachytit ty vsechny odstiny modre, ktere prejdou na bilou plaz s obrovskou stenou bile skaly. Uplne nahore zelene kere a nizke stromy a na nebi nekonecna modra. V jeskyni zase more doslova fosforeskuje. Lod samozrejme zakotvila hoodne daleko od plaze, jen zvolna do more spustila svuj mustek. Vypravili jsme se vsichni, vcetne T s kruhem a byl to moc krasny zazitek. Deti byli z te pruzracnosti more uplne vedle a sire more je prece jen neco jineho nez bazen. Jedna z jeskyni byla i pruchozi na bilou rozpalenou plaz. Krasa, doporucuji navstivit a zazit. Po necele hodine jsme vsichni neradi opousteli tuto nadhernou plaz na Zelvim ostrove.
Pokracovali jsme k pobrezi a kolem poloostrova Keri az na jeho mys s nejvetsi reckou vlajkou na svete, zapsanou i v Guinnessove knize rekordu. Cestou toto divoke pobrezi lemuji krasne vysoke skaly se spoustou zakouti a jeskynemi. Plazicky tu jsou vyjimkou ale kdyz jsou tak jsou pristupne jen z more a jsou o to kouzelnejsi. Pod vybezkem s vlajkou se v mori rozklada dvojice obrovskych skal zvanych Myzithres. Misto s povesti o milencich kteri ukoncili svuj zivot. Propluli jsme mezi nimi a stocili jsme se na zpatecni cestu. Po chvili jsme zastavili u jeskyni a dalsi zastavka pro plavani. T nam po navsteve Marathonisi u B v naruci usnula a tak jsem si vychutnal morskou krasu sam. Po pulhodince jsme pokracovali primo zpet na Vassilikos a podaval se maly obed - tzatziki rajcata a velky hamburger. Po obepluti mysu posledni zastavka s koupanim, prostridali jsme se s B. Me se poprve vyrazne ozvalo prave ucho. Pak uz jen vetrna cesta do pristavu. Deti zamirli k nasemu ridici ale tentokrat jel s Julii a spol jinam. Do Argos Sostis jsme dorazili pred sestou. Zmozeni cestou jsme si hned dali zmrzku kafe a pivo, a deti jako nejvetsi nezmari skoncili do vecere v bazenu.
Na veceri byla konecne ryba, velmi chutna, salat styl vlasak, polevka silny vyvar a jako druhe jidlo ryze s divoce a ostre pripravenym namletym masem. Moucnik puding na piskotu posypany jemne skorici.
Ja vecer lecil ucho slivovici tak I tak.
Odkazy, linky, dalsi:
7.července 2008 - Zakynthos 2008